16 Qazan, 20:53 470 0 Qaýipsizdik Dınara MYŃJASARQYZY

 SÝ RESÝRSTARYN BASQARÝ MÁSELELERI

Aǵymdaǵy jyldyń 20 qyrkúıeginde Qazaq ulttyq  agrarlyq ýnıversıtetinde tabıǵatty paıdalaný jáne aýyl sharýashylyǵyn damytý máselesi jónindegi Komıtet ókili Alı Bektaevtyń, Komıtet hatshysy – Rashıt Akımovtyń, onyń músheleri M.Djýmagazıevtiń, B.Elamanovtiń, D.Mýsınnyń, A.Nýralıevtyń, sonymen qatar QR AShM basshylary men mamandarynyń, Almaty oblysy ákimdiginiń ókilderiniń, NANTO, ǴZI jáne TÓSh, aýyl sharýashylyǵy salasyndaǵy ǵalymdardyń basshylyǵymen, QR Parlament Senatynyń depýtattarynyń qatysýymen, QR Parlament Senatynyń agrarlyq máseleler, tabıǵatty paıdalaný jáne aýyl sharýashylyǵyn damytý jónindegi Komıtettiń shyǵý otyrysy ótti. 

Ýnıversıtet, 2010 jyldan bastap ulttyq zertteý ýnıversıtetine aýystyrýdy júzege asyrýda. Sý sharýashylyǵynyń máselesin sheshý úshin JOO-da Sý HABy qyzmet etedi. Qonaqtardyń Sý HAByna kelý barysynda ýnıversıtet ǵalymdary ózderiniń jetistikterimen, ǵylymı zertteý nátıjelerimen, endirilgen zertteýlerimen bólisti, sý sharýashylyǵy jáne agrarlyq ǵylymdy damytý keleshegi men 2017-2021 jyldarǵa arnalǵan Qazaqstan Respýblıkasynyń AÓK damytý Memlekettik baǵdarlamasy aıasynda bilim berý salasyndaǵy ózekti máseleler, aǵymdaǵy jyldyń 2 qyrkúıegindegi Memleket Basshysynyń Qazaqstan halqyna Joldaýynda berilgen agrarlyq ǵylym men bilim berýdi damytý boıynsha tapsyrmalardy iske asyrý talqylandy. Ýnıversıtet ǵalymdary qonaqtardy sý máseleleri men jerdi melıoraııalaý jónindegi keshendi ǵylymı zertteý nátıjelerimen tanystyrdy.Respýblıkanyń sý resýrstarynyń ereksheligi ózen aǵynynyń 90% deıingi jyldyq kólemi kóktem kezeńine kelýi, ıaǵnı aǵyn sýlardyń gıdrologııalyq rejımi aýyl sharýashylyq daqyldaryna sýdy tutyný tártibine sáıkes kelmeýi bolyp tabylady. Sol sebepti sýarmaly jerlerdi sýmen qamtamasyz etý úshin sý qoımasyn qurýdy qajet etedi. Sý shyǵyny paıdaly qaıtarý kólemimen sáıkes bolatyn Qazaqstanda sý qoımalarynyń shamalaryn esepteıtin qoldanystaǵy klassıkalyq ádisteri qoldanylmaıdy.

Bizdiń elimizdiń jaǵdaıynda ózen aǵynyn kóp jyldan beri retteý ádistemesin jetildirý úshin «Sý resýrstaryn keshendi paıdalaný» zerthanasynda sý qoımalarynyń jumysyn modeldeý boıynsha zertteýler júrgiziledi. Kompıýter baǵdarlamalarymen basqarylatyn qondyrǵylarda sý qoımalarynyń shamalaryn esepteıtin kóp jyldyq retteý ádistemesiniń teorııalyq alǵy sharttaryn tekserý júzege asyrylady.

Durys paıdalanbaý saldarynan 70%-dan kóp sýlandyrý qurylystary jumys isteýden shyqqan, jańa qurylys salýlardy toqtatý saldarynan jaıylymdardy sýlandyrý elimizdiń eń mańyzdy máseleleriniń biri bolyp qalýda.

Tabıǵı sý kózderi – ózendermen, jylǵalarmen, kóldermen jáne bulaqtarmen - 40% kóp emes barlyq jaıylym jerleri qamtamasyz etilýi múmkin. Qalǵan aýmaqtarǵa jer asty sýlaryn kóterý jáne olardy paıdalaný úshin ınjenerlik qurylystardy qurý qajet.

Alys óris aýmaqtarynda fermer sharýashylyǵyn sýmen jáne elektr qýatymen qamtamasyz etý úshin QazUAÝ ǵalymdarymen depýtattardy qyzyqtyrǵan resýrs únemdeıtin gıdrokúshtik qondyrǵylar usynyldy. Senatorlar jaıylymdaǵy mal sharýashylyǵyn sýmen qamtamasyz etý boıynsha Sý Haby ǵalymdarynyń jumysyna joǵary baǵa berdi jáne QazUAÝ zertteý tájirıbesinde keńinen paıdalanýdy usyndy.

Sý jáne jer resýrstaryn tıimdi paıdalanýdy anyqtaıtyn sýǵarý jáne drenaj máseleleri sýlandyrý júıesiniń tehnıkalyq jaǵdaıyna tikeleı baılanysty bolady. Paıdalaný nátıjesinde sýlandyrý júıeleri 60-70% tozdy, ıaǵnı sýarmaly jerlerdiń nasharlaýyna, aýyl sharýashylyq aınalymynan shyǵýǵa, sýaǵarý sýlardyń artyq shyǵynyna, topyraq qunarlyǵyn tómendetýge alyp keledi. Munda JOO ǵalymdary kelesi máselelermen jumys isteıdi:

- sý resýrstarynyń azaıýy, sonyń nátıjesinde jer qorynyń shekteýliginen emes, olardyń jetispeýshiligi aýyl sharýashylyǵynyń damýyn qıyndatady;

- sýarmaly egindiktiń shynaıy «sory» bolǵan, tuzdaný jáne batpaqtaný úrdisterine ekpinmen tartylǵan sýarmaly jerlerdiń qysqarýy;

- sý únemdeý tehnologııasyn paıdalanýdyń tómen deńgeıi jáne ekonomıkanyń agrarlyq sektorynda ınjenerlik júıelerdi qaıta qurý qajettiligi jáne t.b.

Aýyl sharýashylyq melıoraııalaý zerthanasynda qonaqtar professor O.Zýbaırovtyń 90% deıin PÁK sýarýdyń ınekııalyq tásiline qyzyqty. «Aýyl sharýashylyq daqyldaryn sýarý tásilderi»  stendiniń kórsetilimi otyrys qatysýshylaryn qyzyqtyrdy, sý únemdeý tehnologııasynyń tıimdiligi men olardy Qazaqstanda paıdalaný múmkindigi boıynsha kóptegen suraqtar qoıyldy.

Búgingi kúnde Qazaqstandaǵy barlyq iri gıdrotehnıkalyq ǵımarattar HIH júz jyldyǵynyń 40 jáne 60 jyldarynan keıin qurylǵany jáne óziniń normatıvtik merziminde qyzmet etkeni belgili.

Elimizde 643 gıdrotehnıkalyq qurylystar bar, sonyń ishinde respýblıkalyq menshiginde – 61 sý qoımasy jáne 98 sýjınaǵysh ǵımarattar bar. Uzaq paıdalanýǵa jáne óndiriletin jóndeý-qalpyna keltirý jumystarynyń  jetispeýshiligine baılanysty ǵımarattardyń negizgi qurylymdarynyńisten shyǵýy jáne kóktem sý tasý kezinde tehnogendik sıpattaǵy tótenshe jaǵdaılardyń joǵary yqtımaldyǵy oryn alady. Derekterdiń joqtyǵy, sapa monıtorınginiń jáne tıimdiligin arttyrý boıynsha sharalardy engizýdiń jetispeýshiligi, sonymen qatar normalar men talaptardy qadaǵalaýdyń tómen deńgeıi jaǵdaıdy qıyndatady.

«Gıdrotehnıkalyq ǵımarattardy modeldeý» zerthanasynda senatorlar Qazaqstannyń ońtústiginde qyzmet etetin iri gıdrotehnıkalyq qurylymdardyń apat qaýpine taldaý jáne baǵalaý júrgizý boıynsha bizdiń ǵalymdardyń zertteý jumystaryn qoldady.

Shardara, Bartoǵaı, Ters-Aybulaq jáne Kúrti sý qoımalarynyń  sý torabyndaǵy gıdrotehnıkalyq qurylymdardy kópfaktorly tekserý boıynsha Sý Haby ǵalymdarynyń nátıjeleri «Qazaqstan Respýblıkasynda gıdrotehnıkalyq qurylymdar qaýipsizdigi týraly» zańdy jáne respýblıkalyq menshiktegi sý sharýashylyq nysandaryna qatysty zańnama aktilerin ázirleý úshin negiz bolady.

Qazaqstan agrarlyq el, atmosferaǵa parnıktik gazdardyń jáne aýa kirneleriniń qarqyndy shyǵaryndylary el klımatynyń qurǵaqshylyǵyn jyldamdatady. Baqylaýdyń gıdrologııalyq jelilerin  qysqartý saldarynan jyl sýlylyǵy týraly aqparat 60-70%tolyq usynylmaıdy. Sondyqtan da usynymdar retinde Sý Haby ǵalymdarynan sý nysandarynyń memlekettik monıtorıng júıesin jetildirý, aıyrbas úrdisin jaqsartý jáne ózenderde baqylaý jelilerin keńeıtý men aqparatty basqarý týraly pikir aıtyldy.

Respýblıkada aýyl sharýashylyǵyndaǵy aǵyn sýlardy tazalaý, basqarý jáne paıdalaný úshin dúnıe júzinde paıdalanylatyn tehnologııa men tásilder transferti boıynsha aǵyn sýlardy basqarý máselesi ózekti.

«Aǵyn sýlaryn tazalaý kezinde aerobtyq úrdisterdi basqarý» zerthanasynda qonaqtarǵa ekpe aǵashtardy sýarý kezinde tazartylǵan sýdy qaıta paıdalaný úshin «Sorbulaq» aǵyn sýlaryn bıologııalyq tazalaý qondyrǵysynyń jumysy kórsetildi.

Qorytyndyda qonaqtar Qazaq ulttyq agrarlyq ýnıversıtetinde eldiń AÓK damytý jáne agrarlyq eńbek naryǵynda talap etilgen jańa formaııada mamandardy sapaly daıyndaýǵa qolaıly múmkindikterdiń jasalǵanyn rastady.

A.Aldııarova ,  "Sý resýrstary jáne melıoraııa "kafedra meńgerýshisi

 

Sońǵy jańalyqtar