18 Sáýir 2019, 18:03 718 0 Bilgenge marjan Ásel ÁNÝARBEK

TÝBERKÝLEZ ÁR MINÝT SAIYN 3 ADAMNYŃ ÓMIRIN QIIaDY

Týberkýlez – búgingi qoǵam úshin tańsyq dert emes. Adamzat odan tolyq aıyǵý joldaryn jaqsy biledi, dári-dármek te bar. Dese de juqpaly dertti tolyq aýyzdyqtaý múmkin bolmaı otyr. Sondyqtan búkil álemde 24 naýryz – Dúnıejúzilik týberkýlezge qarsy kúres kúni dep belgilengen. Jalpy, bul aýrý týraly ne bilgen jón, odan tónetin  qaýip qandaı?  Osy jáne ózge de suraqtarǵa QR Ulttyq ftızıopýlmonologııa ǵylymı ortalyǵynyń Strategııalyq damý, epıdemıologııa, monıtorıng jáne baǵalaý bóliminiń basshysy Panagúl Jazyqbekovadan surap kórgen edik.

– Búgingi kúni týberkýlez derti boıynsha elimizdegi jəne əlemdegi statıstıka qandaı?

– Týberkýlez áli kúnge deıin álem úshin, sonyń ishinde, Qazaqstan úshin de mańyzyn joıǵan joq. Sebebi ol dúnıe júzinde bolatyn ólim-jitimge ákep soqtyratyn 10 túrli derttiń qataryna jatady. DDSU málimetinshe, 2017 jyly álemniń 10 mıllıonnan astam turǵyny týberkýlezge shaldyqqan. Onyń 1,7 mıllıonǵa jýyǵy kóz jumǵan. Iaǵnı, ár mınýt saıyn týberkýlez 3 adamnyń ómirin qııady. Statıstıkaǵa súıensek, aýrýdyń 45 paıyzy – Ońtústik Shyǵys Azııa elderinde, 25 paıyzy – Afrıkada, 17 paıyzy – Tynyq muhıtynyń batys bóliginde tirkelgen. Jalpy, juqpaly derttiń 2/3 bóligi Úndistan, Indonezııa, Qytaı, Nıgerııa, Pákistan, Fılıppın jáne Ońtústik Afrıka syndy 7 memlekettiń enshisinde.

Mamandar deregine súıensek, bizdiń elimizde sońǵy on jylda týberkýlezge shaldyǵý kórsetkishi 2,2 ese, odan bolatyn ólim-jitim – 5,4 ese qysqardy. Máselen, dertke shaldyqqandar sany 2009 jyly 100 myńǵa shaqqanda 105,3-ten kelse, 2018 jyly 100 myńǵa shaqqanda 48,2-den týra kelipti. Resmı statıstıkaǵa súıensek, 2018 jyly Qazaqstanda 35 myń 181 paıent dıspanserlik esepte turǵan bolatyn (onyń 14 myń 874-i týberkýlezdiń belsendi túrimen aýyratyndar). Sonyń ishinde 8 myń 942 adam paıentter qataryna jańadan qosylǵandar.

– Týberkýlez jańadan paıda bolǵan aýrý emes. Biraq odan beıhabar adamdar da barshylyq. Jalpy, ol qalaı taraıdy, qalaı juǵady? Aýrýdyń alǵashqy belgileri qandaı?

– Týberkýlez juqpaly aýrý jáne ol adamnyń kez kelgen aǵzasyn zaqymdaýy múmkin. Alaıda ýaqytyly emdelse odan tolyq aıyǵýǵa bolady. Aýrý qozdyrǵyshtary aýa arqyly taralady. Sondyqtan 85-90 paıyz jaǵdaıda týberkýlez ókpeni zaqymdaıdy. Sol sebepti jótel eki aptadan uzaq ýaqytqa sozylsa dárigerge qaralý kerek. Aýyzdy jappaı jótelý, kóringen jerge qaqyryp-túkirý de aýrýdyń taralýyna septigin tıgizedi. Osy qarapaıym sharttardy saqtasaq, qorshaǵan ortadaǵy mıkrobakterııalar azaıyp, aýrýdyń taralý qaýpi de tómendeıdi.

Alaıda aýrý qozdyrǵyshy juqqan bette birden týberkýlez damymaıdy. Onyń belgileri de birden paıda bolmaıdy. Ádette, aýrý birte-birte damyp, kóbine ókpe tinin zaqymdaıdy. Sondyqtan týberkýlezge shaldyqqan adamdarda uzaq ýaqyt boıy jótelý, keıde qan aralas qaqyryq túsý, keýde qýysynyń aýyrýy, óz-ózin jaısyz seziný, aryqtaý, tábettiń tómendeýi syndy belgiler paıda bolady.

– Aýrý juqtyrý qaýpi qandaı?

– Immýnıteti álsiz adamdar úshin aýrý juqtyrý qaýpi joǵary. Al ımmýnıtettiń álsireýine sharshap-shaldyǵý, durys tamaqtanbaý, kúızelis, qorǵanys júıesi jumysynyń buzylýyna ákep soqtyratyn basqa da aýrýlar sebep. Ásirese, adamnyń ımmýn tapshylyǵy vırýsy (VICh) juqqandarǵa tónetin qaýip joǵary. DDSU málimetinshe, týberkýlez AITV juqqandar arasyndaǵy ólim-jitimniń birden-bir sebepkeri. Mysaly, 2016 jyly AITV juqtyrǵan naýqastardyń 40 paıyzynyń ólimi osy qurt aýrýynan bolǵan. Ádette, ımmýnıteti álsiz bolyp keletin balalar men qarttar, júkti jáne jas bosanǵan áıelder de aýrý juqtyrý qaýpi joǵary sanattarǵa jatady.

– Aýrý qalaı jəne qaıda emdeledi?

– Aýrýdyń «ashyq» túrine shaldyqqandar týberkýlezge qarsy kúres mekemelerinde em alady. Qazirgi tańda Qazaqstanda 27 oblystyq týberkýlezge qarsy kúres dıspanseri jáne Ulttyq ftızıopýlmonologııa ǵylymı ortalyǵy bar, qalalarda jáne aýdandarda týberkýlezge qarsy dıspanserler men aýrýhanalar bar. Bakterııa bólý toqtaǵannan keıin naýqas emin ambýlatorlyq jaǵdaıda, úıine jaqyn mańdaǵy emdeý mekemelerinde nemese týberkýlezge qarsy dıspanserde jalǵastyra alady.

Em uzaqtyǵy týberkýlezdiń túrine baılanysty. Mysaly, aýrýdyń dárige sezimtal túri 6-11 aı boıy emdelse, kóptegen dárilerge tózimdi túrin 20-24, keıde tipti, 33 aıǵa deıin emdeý qajet. Qazirgi tańda elimizdegi naýqastar týberkýlezge qarsy qoldanylatyn jańa dárilermen jáne merzimi qysqartylǵan em kestelerimen em alýǵa múmkindikteri bar. Qazaqstanda týberkýlezdi anyqtaý men onyń aldyn alý, emdeý, dári-dármekpen qamtamasyz etý kepildendirilgen medıınalyq kómek paketine kiredi. Bylaısha aıtqanda, aýrý tegin emdeledi. Bıyl osy dertke shaldyqqandardy anyqtaý, emdeý men áleýmettik qoldaýǵa memlekettik bıýdjetten 48 mlrd teńgege jýyq qarjy bólindi.

– Jalpy, týberkýlezdi emdeletin aýrý túrine jatqyzýǵa bolady ǵoı...

– Der kezinde anyqtalyp, tıisti em-dom jasalsa, týberkýlezdi tolyq emdep jazýǵa bolady. Sondyqtan aýrýdy asqyndyrmaı, emdeýshi dárigerdiń nusqaýlaryn oryndaýdyń mańyzy zor. Dúnıejúzilik densaýlyq saqtaý uıymynyń málimetinshe, 2000 jáne 2016 jyldar aralyǵynda týberkýlezdi erte anyqtaý men emdeý nátıjesinde álem dárigerleri 53 mıllıonnan astam adamnyń ómirin saqtap qalǵan.

Aýrý ýaqytyly anyqtalyp, durys em taǵaıyndalsa, týberkýlezden tolyq saýyǵyp ketýge bolady. Dárigerge qaralmasa jáne berilgen emdi tolyq qabyldamaǵan jaǵdaıda aýrý sozylmaly, em qonbaıtyn túrine aýysyp ketedi. Týberkýlez qozdyrǵyshy qaıta juǵyp nemese qandaı da bir sebepterge baılanysty ımmýnıtet álsirese, aýrý qaıtalanýy múmkin.

Qazirgi tańda aýrýdyń sezimtal túrine shaldyqqandary arasynda 86,9 paıyzy tolyq saýyqsa, dárige tózimdi túrine shaldyqqandardyń 77 paıyzy tolyq emdeledi.

– Derttiń aldyn alý joldaryn aıtyp ótseńiz...

– Jańa týǵan nárestelerge perzenthana qabyrǵasynan shyqpaı jatyp týberkýlezge qarsy arnaıy vakına (BJ) egiledi. BJ vakınasy quramyndaǵy arnaıy álsiretilgen jáne aýrý qozdyrmaıtyn bakterııalar aǵzaǵa túskennen keıin, balanyń boıynda týberkýlezge qarsy ımmýnıtet qalyptasady. Alaıda balanyń jalpy ımmýnıteti tómen bolsa jáne týberkýlezge shaldyqqan adammen jaqyn baılanysta bolsa aýyryp qalýy ábden múmkin. Perzenthanada egilgen BJ vakınasy balany 6-7 jyl boıy qurt aýrýynan qorǵaıdy. Bala 1-synypqa barǵanda, aldyn ala mantý synamasy jasalyp, onyń aǵzasyna týberkýlez mıkrobakterııalary juqpaǵan bolsa, qaıtadan BJ vakınasy jasalady. Mantý synamasy – vakına emes, sondyqtan odan qorqýdyń qajeti joq. Jalpy, bul balalarǵa qoldanylatyn ádis.

Profılaktıkanyń negizi – emhanaǵa baryp ýaqtyly tekserýden ótip otyrý. Onyń bári emhanalarda memlekettik tapsyrys boıynsha tegin júrgiziledi. Sonymen qatar, durys tamaqtanýdyń da, salaýatty ómir saltyn ustanyp, sportpen shuǵyldanýdyń da mańyzy zor.

– Mańyzdy maǵlumattaryńyz úshin rahmet!

Daıyndaǵan Ásel ÁNÝARBEK

Sońǵy jańalyqtar